MÍR a Lásku:-*

Červen 2008

však ty víš

30. června 2008 v 9:14 moje básničky-hlavně smutný a zamilovaný
Však ty víš, lidi přicházejí do tvýho života,
to ani ty nezměníš.
ten kdo vstoupí, nezabloudí ve spleti chodeb života,
vždy se najde východ a není to jen náhoda.
tak pojď a neboj se, vždy se najde řešení,
co je napsáno v knize osudu to už se nikdy nezmění.
ani já, ani ty v ní nemůžem listovat,
musíme v životě tedy hodně riskovat.
mě to tedy nevadí, co se stalo, stalo se
to už se nikdy nezmění.
stejnou chybu podruhý, už nikdy neudělám,
jenom samí výčitky pak z toho mám.
ve spleti chodeb života, tam kde se nikdo nestratí,
jen já se procházím a už se nikdy neobrátím,
tam hledám lásku svou, zbytečně stracenou,
ten už se nejspíš nevrátí, dál jen bloudí tmou.

má to cenu?

29. června 2008 v 15:18 moje básničky-hlavně smutný a zamilovaný
teďkom se tě ptám, i když tě málo znám
jestli aspoň kapku naděje mám.
ta kapka je pro mně vším, o co se můj život opírá,
pokud jí plamen beznaděje vysuší, vše krásné náhle umírá.
kapka naděje má větší sílu, nežli ukrytá láska v nebeským stínu.
nebezký stín ukrývá mnoho bolestí, které z lásky vzešli,
pro dva mladé životy které náhodou se našly.
ta kapka naděje když se vypustí, nebezký stín rozpustí,
pak všechno krásně kvete, lidem láskou hlavy plete.

je tohle normální?

28. června 2008 v 16:18 moje básničky-hlavně smutný a zamilovaný
Po třídě se procházím, myslím na tebe,
kdybys to jen vědel, vzal bys mě do nebe.
teď jen myslím na to, a vím že není správné,
milovat dva oba stejně, myslím že je špatné.
nechci to tak dál, ani ty nejsi král, a ten kdo by mi tu lásku dal,
běží dál...ode mě pryč....
no tak dej mi konečně od tvého srdce klíč!
u mě je teď vzácné, vidět tvé oči krásné, jenž se krásně lesknou ale
po JINÉ holce tesknou...

pro Emáky

26. června 2008 v 19:42 moje básničky-hlavně smutný a zamilovaný
Když koukam z dalky na ně, na lidi plné nadějí,
všichni mají svoje sny, mají i svoje trápení.
po ulicích sami chodí, do výloh moc nekoukají, krátké, černé vlasy do očí jim padají.
smutné výrazy, vzdorující úsměvům, lidi se jim vyhýbají, přejí smrt všem emařům.
tyhle lidi citliví, bojí se světa, zabít je dokáže i jediná věta.
před sluncem prý utíkají, nechtějí moc světla, žiletkou zápěstí řezají? TO NENÍ PRAVDA!
jsou to lidé upřímní, hodnější než jiní, mají rádi zvířata, nepijí, nekouřejí.
ve škole to nezvládají, posměšky slýchají.
učitelé nadávají, proč se i kluci malují??
tohle je ten styl, který všichni odsuzují, vždyt to jsou normální lidé. tak PROČ je tady nechtějí??


obrázky

26. června 2008 v 10:42 rybičky 48
Ryby 2003Ryby 2008

videJjKa

26. června 2008 v 10:21 rybičky 48
reality show

diskografie

24. června 2008 v 17:27 rybičky 48

Diskografie

Amores Perros, Voe!

Amores Perros, Voe!

(2008)
01-Emily 02-Ooou 03-Spratek 04-A to tak, že teď 05-Opuštěný pokoje 06-Ondrova pomalá 07-Amores Perros 08-Řekni proč... 09-Pořád to zkoušíš 10-Prázdnej rám 11-Romantik 12-Tetovací 13-HEJ HOU! 14-Ooou (rádio verze)
15-Emily (rádio edit)
TT: 45:14
Adios Embryos

Adios Embryos!

(1.oficiální album 2006)
01-Filmová hvězda
02-'Se v tobě nevyznám
03-Plovárna
04-Sexuální akrobat
05-Punk holky
06-Chci tě
07-Fuck you very much
08-Odcházím
09-Reality show
10-Vocode?
11-Budu si to dělat sám
12-Když kluci hrajou..
13-Hip hap hop
TT: 39:26
Krasnaja znowa

Krasnaja Znowa

(demo 2004)
01-Plovárna
02-Nemůžu jít dál
03-Neplakej
04-Má milá ze všech děvčátek
05-Okraden
06-Obyčejnej kluk
07-Zůstal jsem...
08-Noční světla
09-Coura
10-Mý tělo
11-Houpací koník
12-Šutry
13-Ona říká joo!
TT: 42:42
Kutnaja Ghora

Kuthnaja Ghora

(demo 2003)
01-Když skáču
02-Ideál
03-Stánky
04-Výhledy
05-Kosí bratři
06-Já a Franta
07-Minuta ticha
08-Koukám holkám
09-Náhražka hudby
10-Mrtvá mořská víla
11-Mrdka z krtka
12-Jamira
13-Zoologická zahrada
+ Jamaica bonus
TT: 42:22
Taková normální kapela

Taková normální kapela

(demo 2003)
01-XL
02-Lednice
03-Marihuána
04-Hypersion
05-Vojna
06-Klokan
07-Zobání
08-Neonacista
09-Sebevrah
10-Koukáš se..
11-Erotika
12-Svátek
13-A já tě nechci
v

neco o kapele

24. června 2008 v 17:26 rybičky 48
Kuba Ryba - basa/zpěv
Péťa Lebeda - kytara/zpěv
Ondra Štorek - bicí/zpěv
pokud nevíte o co de, tak se jedna o pop- punk spojení POP-PUNK je brán jen po stránce hudební (kus popu a kousíčky punku), životní styl takového typu neexistuje.
historie:
V Kutný Hoře vždycky bylo je a doufám že i bude hodně kapel. V srpnu roku 2002 jsem se rozhodnul po jedný výborný párty v Antonínově dole, že bych mohl založit novou kapelu v našem rodným městě. Měl jsem od začátku v hlavě, že by to mělo být punkrockovýho náboje s velkým kusem nadsázky a srandy. Už tenkrát na tý akci padlo po několika vypitých pivech, že by se to mohlo jmenovat Banánový Rybičky.
Při příjezdu zpátky domů jsem tak nějak pokukoval po muzikantech, protože jsem k sobě chtěl nějaký nový ksichty, který nebyly okoukaný ze zaběhlých KH kapel. Napadnul mě Peťan Lebeda, kterého jsem občas potkával v hudebce, kam on na rozdíl ode mě chodil pravidelně. Peťa přijal a teď přišel hlavní problém - bubeník. Těch je vždycky málo a tak to trvalo trochu delší dobu. Už jsem měl v hlavě dlouho Ondru Štorka, protože na jedný školní akademii sem ho viděl hrát se školní kapelou a moc se mi líbilo jak bubnoval. Ozval jsem se mu a po troše přemlouvání se to povedlo.
Začalo se zkoušet v domově dětí a mládeže v Kutný Hoře. Byly pokusy jako harmonikářka Verča, která byla sice výborná, ale už tenkrát jsme tomu nijak neholdovali a uznali, že se to k tomu co chceme hrát nehodí.
První koncert proběhl 22.11.2002, tedy asi necelý měsíc po první zkoušce, v kutnohorském klubu Česká 1 se skupinami Laxans, Nawzdory a Agarwean (což byla a stále je metalová kapela kde hraje Ondra i Peťan). I když původně jsme udělali kapelu jen na jeden koncert a spíše zahrání pro kamarády, natolik se to líbilo, že jsme si řekli, že ještě pár koncertů uděláme a dokonce jsme o dva měsíce déle, tedy v lednu 2003, nahráli první demo banánovejch Rybiček s názvem - Taková Normální kapela. Na CD bylo 13 písniček.
CD bylo natočeno za 3 hodiny se vším všudy v naší zkušebně. Od začátku jsme to prodávali za dvacku, tedy čistě za náklady a dost se toho prodalo a pomalu jsme se dostávali do podvědomí v Kutný Hoře a přicházeli koncerty v okolních vesnicích jako Malešov ,Křesetice, Jindice atd. na což pořád moc rádi vzpomínáme.
Neváhali jsme, a po úspěchu mezi lidma s prvním demem, jsme hned v červnu toho roku natočili u Peťana na chatě další demáč pod názvem - Kuthnaja Ghora. Zde asi vzniknul ten náš dementní zvyk, nazývat alba divně:D Zase bylo na CD 13 písniček a tomu jsme věrni pořád. Možná nějaká pověrčivost?? Kdo ví, asi jo.
O rok později, tedy 2004, už jsme si pošetřili nějakej ten peníz a vydali jsme pod vlastním "vydavatelstvím" Four sheeps první lisovanou desku s barevným bookletem. Jmenovala se Krasnaja znova a tahle deska pro nás byla hroznej zlom. Hlavně hudební. V písních se oběvovala víc vlivu kalifornských kapel a díky tomu jsme začli používat jako označení žánru POP-PUNK. Tenkrát se tady kapely ještě takhle nenazývaly a v domění, že jsme toto spojení vymysleli, jsme ho dali spíš z legrace, protože je to vtipý spojení. Až později jsme zjistili, že si americký bandy takhle dávno říkaj, ale už jsme to nechali, protože to náš styl začlo víc než vystihovat.
Taky jsme natočili náš první klip k písničce Plovárna. Klip se točil už v naší třetí zkušebně v klášteře svatých Voršilek. Kde jsme až do teď, ale jen o 3 patra níž než původně. Tohoto CD se prodalo přes 2000ks jen na koncertech a přes obchod na našich stránkách.
Začali jsme zkoušet posílat CD do různých soutěží. Ve spoustě z nich nás v tom lepším případě vyfuckovali a v tom horším se vůbec neozvali. Mezi úspěchy v období tohoto CD patřilo například vítězství v soutěži Udělej si svůj festival od Rock for people, 3. místo v Naději beatu na radiu BEAT, účast v TOP 10 televizního pořadu POPRASK. A to už jsme pomalu v roce 2005. Zařazení klipu Plovárna do rotací TV Óčka, 3 místo od poroty a druhé místo od diváků na soutěži ROCK NYMBURK, vítězství v soutěži Bitva o Sázavafest a tím pádem možnost zahrát si na tomto velkém letním festivalu
Následovalo pár rozhovorů do novin a díky tomu i nějaké to pozvání na různé festivaly a koncerty. V září 2005 nám známý folkový zpěvák Luboš Pospíšil nabídl spolupráci s vydavatelstvím Supraphon. V říjnu a listopadu jsme nahráli první tři singly - Reality show, sexuální akrobat a wo-co-de! Asi se to na vydavatelství zalíbilo a od ledna 2006 už jsme nahrávali naše debutové album Adios Embryos!, které vyšlo pod značkou Supraphonu v březnu 2006. Následovalo mraky rozhovorů na rádiích, TV vystoupení, novinářské sezení a spoustu věcí o kterejch sme tehdy neměli ani páru. Kecali jsme většinou kraviny a dělali si prdel samy ze sebe a to nám vydrželo dodnes. Pořád totiž prosazujeme myšlenku : " Když pobavit, tak hlavně sebe"
V létě 2006 bylo spousty koncertů, potkali jsme mnoho zajímavejch kapel - s některejma jsme se výborně skamarádili a funguje to dodnes a s jinýma ne, jako je to i u lidí. K této desce se natočili i dva klipy. Nejprve Sexuální akrobat - výborně fungoval v rádích a vyhrával hitparády, ovšem v TV se moc neohřál, druhý singl byl pravým opakem - 7 krát za sebou v prvních příčkách v Eso hitparádě, ale zase to nechtěli hrát moc rádia, protože to byla moc rychlá písnička…tím jsme se ale aspon s každou písničkou zvlášt dostali hodně na rádia i TV. Pořád se koncertovalo a koncertovalo. Jedno město za druhým a to bylo to, co nás nejvíc bavilo a do teď i baví. Je to kočovnej život víkendového typu, ale krásný. Poznávat nový lidi, mravy i nemravy:D
No a v roce 2007 už se za stálého koncertovaní začalo přemejšlet o novém CD…Nahráli jsme tedy u Peťi na chatě demo asi s 11 písničkama a v létě opět s dalšíma 10 písničkama a šlo se vybírat. Pak jsme si to ještě na jedný dovolený dali dohromady textově a hudebně, dělali se aranže a vyšlo nám z toho opět 13 písniček. V říjnu se šlo do studia Zdenka Šikýře v Hostivaři. Tam jsme přes měsíc bydleli, nahrávali, spali a to každej den. Byl to pro nás novej zážitek, protože předchozí album jsme točili v Kolíně u Ládi Douska a tam jsme denně dojížděli. Ale ponorka se nám v Hostivaři nedostala a za pomoci Zdeňka a a hlavně Mikeše, který nám dělal dozor kvůli výrazům a správný artikulaci a vůbec dohlížel na muziku, vzniklo nový album Amores Perros, voe! Tedy Láske je kurva, voe! Což je i jedna píseň na albu. V lednu 2008 se natočil klip k titulní písničce OOOU! A spolupracovali a hráli nám v něm kamarádi z různách kapel, například Honzík z Medvěd 009, Štěpán z Divokého Billa, Toník z Konec konců nebo Maart ze Selfish. Nahrávání bylo fajn a dobře se popíjelo. Deska vyšla 21.března v první jarní den a s tím se rozjelo i AMORES PERROS TOUR…
Těšíme se na každého z vás na koncertech
Kuba, PeŤan a Ondra…


Nástrahy lásky

24. června 2008 v 11:00 moje básničky-hlavně smutný a zamilovaný
Láska není jen procházka růžovým sadem, padáš jím jako volným pádem.
někdy jedno slovo pomůže, a pád se zpomalí,
ale když spadneš na růže zjistíš že nejsou bez trní.
trny jsou jediná překážka co krásu růží kazí,
co znamená porážka?
že i láska jednou na trny narazí.
dřív či později, jednou se to stane,
pak i ta největší láska ustane.
tak jako růže zvadne, láska to zapomnění spadne.
pak už není pomoci, všechno na světě propadá bezmoci.
jednou si však vzpomeneš jak to bylo dřív,
z toho budeš chtít umřít.
( promin ze to je tak smutny ale neumim psat vesele, nic to neznamena, neboj se.)

návštěvní kniha

17. června 2008 v 17:55 návštěvní kniha

tak semhle mi napište co chcete :-), třeba co bych sem měla dát, nebo co sem vám nejvíc líbilo :-* nebo jestli se vám můj blog líbí nebo více infa o různých kapelách a jejich členech:-)..prostě sem pište co vás napadne....:-D


písnička mýho srdce

17. června 2008 v 17:51 různé
jaksi taksi JEDNOU
ta písnička je úplně jako psaná mým životem

o filmu

14. června 2008 v 21:44 ONCE
Opravář vysavačů a prodavačka květin

Bezejmenný hlavní hrdina (Glen Hansard - zpěvák The Frames) denně hraje na ulici. Přes den známé písničky a v noci ty svoje. Kromě toho pomáhá v opravně vysavačů svého otce. Jednoho dne náhodou zapřede hovor s bezejmennou hlavní hrdinkou (Markéta Irglová) - přistěhovalkyní z České republiky. Ta je taky muzikantka a shodou okolností má zrovna rozbitý vysavač. Mohla by z toho být láska jako trám. Jenže je tu ono pověstné JENŽE. On stále myslí na svou bývalou dívku, která je v Londýně. A ona má malou dceru a manžela, který zůstal v Čechách.

fotky ONCE

14. června 2008 v 21:40 ONCE

překlad Falling Slowly a videjko

14. června 2008 v 21:18 ONCE
Neznám Tě,
ale snad tím víc Tě chci
slova mnou prochází
vždycky mě úplně poblázní
ale já nedokážu reagovat
Hry, které neříkají nic
nikomu, koho se to netýká,
se už budou moci hrát naplno
Chyť tu potápějící se loď a nasměruj ji domů
ještě máme čas
pozvedni svůj hlas plný naděje, teď se můžeš rozhodnout
a už jsi to taky udělal

Pomalu padám
ty oči mě znají
a já se už nedokážu vrátit
ten pocit mě zaplaví a úplně mě vymaže
jako bych zčernal
Už trpěls dost
a válčils sám se sebou
a tento čas, to je Tvá výhra
Chyť tu potápějící se loď a nasměruj ji domů
ještě máme čas
pozvedni svůj hlas plný naděje, teď se můžeš rozhodnout
a už jsi to taky udělal
Chyť tu potápějící se loď a nasměruj ji domů
ještě máme čas
pozvedni svůj hlas plný naděje, teď se můžeš rozhodnout
a už jsi to taky udělal
Padej pomalu zpívej svou píseň
a já se přidám
//<![CDATA[ //]]>

text Falling Slowly

14. června 2008 v 21:10 ONCE
Falling Slowly - Glen Hansard
I don't know you
But I want you
All the more for that
Words fall through me
And always fool me
And I can't react
And games that never amount
To more than they're meant
Will play themselves out
Take this sinking boat and point it home
We've still got time
Raise your hopeful voice you have a choice
You've made it now
Falling slowly, eyes that know me
And I can't go back
Moods that take me and erase me
And I'm painted black
You have suffered enough
And warred with yourself
It's time that you won
Take this sinking boat and point it home
We've still got time
Raise your hopeful voice you had a choice
You've made it now
Take this sinking boat and point it home
We've still got time
Raise your hopeful voice you had a choice
You've made it now
Falling slowly sing your melody
I'll sing along

proč mi život připravil tolik trápení?

13. června 2008 v 20:16 moje básničky-hlavně smutný a zamilovaný
Ponořená do myšlenek svých jak tělo bez duše,pomalu se procházím,
kdybych věděla jak ti to mám říct, vždyť já sama nevím kde se nacházím.
Najednou ve světě nadějí se ocitám , nevím proč, vždyť nemám u tebe šanci.
Sem prostě blázen, jenom doufám že máš cit, a nebudeš si dělat ze mě legraci.
Vysoké cíle si dávám, nikdy je nemůžu splnit
Ale co! Musím si přece život naplnit.
A ne jen sedět v koutě a čekat jestli se pro mě někdo najde nebo ne,
Stejně jednou tohle trápení ustane..
V nadějích se topím, vlastně jinak už žít neumím,
Jen naděje jsou pro mě vším!
Naděje které mi nikdo nevezme, ve mně budou přežívat,
Prostě si chci života pořádně užívat.
Kdy se konečně najde někdo s kým budu řešit problémy, smát se a pořádně žít!
Někdo se diví že jsem pořád smutná a do černa se oblíkám(jako Emo),
Když srdce pláče a duše je zraněná, tak co byste měli chtít!
Už to do prdele nechci snášet! Budu se muset postavit vstříc svému osudu,
Budu bojovat a neztrácet naději!...
Proč mi život připravil tolik trápení?
Zkusím to, ale jestli láska mě raní, už to neunesu na svém srdci zlomeném.¨
Chybí mi láska , která by mě podržela a pomáhala se odrazit od dna,
Od dna utrpení a samoty, vždyť nemám srdce z kamene!
Proč mě nikdo nechce? Proč? Bojím se to zjistit...¨
Bojím se zamilovanosti, po tom přicházelo vždy jen zklamání..¨
Po zklamání přijde láska a po lásce zklamání...tak to jde stále dokola..
Doufám že se to zastaví, že ty seš ten pravej(a budeš mě chtít), pak budu šťastně žít!
Bojim se ti to říct, bojim se ti to říct....
Ale láska je krásná!(než přijde zklamání)-ale to doufám nepřijde.
(pěkně stará básnička....ach to byly časy...:-) )

láska si nevybírá

13. června 2008 v 20:12 moje básničky-hlavně smutný a zamilovaný
Láska si nevybírá
když láska tě navštíví neptá se jestli máš čas,
oslepí tě, omámí tě, ponoří do myšlenek
na toho, jež ti vybrala včas.
Láska je nespravedlivá, neboť všem nedává stejně,
Každý dostane co si zaslouží,
Někdo méně někdo hodně.
Topíš se v myšlenkách na toho jediného,
Co ti láska vybrala za milého,
Nevíš proč, a stále se ptáš že zrovna ten tě nutí v pláč.
Nevíš jestli tě má rád, jestli to je jen kamarád,
Proto nutí tě stále se ptát.
Láska si vybírá krutou daň, dokáže potěšit i zabíjet,
Chvíli je hodná chvíli zlá,
Chvíli lítáš chvíli chodíš po dně, proč ?
Jen pro ně! Pro ty co ti láska vybrala..
( taky pěkně starý)

v čele Blázen- 2 část

12. června 2008 v 18:30 moje básničky-hlavně smutný a zamilovaný
VČele Blázen-2 část
Dojdu až k našemu baráku, odemykám dveře v domnění, že doma nikdo není.Čekám že mě přiběhne jako vždy přivítat Emík, ale po něm nikde ani vidu, ani slechu. Je to dost divný, většinou mě vyhlíží když přijíždím autobusem a čeká na u dveří aby mě přivítal.
Vejdu do předsíně, a jako vždy si to štráduju rovnou do mého pokoje. V polovině cesty u kuchyně, se náhle zarazím neboť z ní vychází divné zvuky. Raději se vrátím zpět do předsíně kde u dveří máme slzný sprej. Pro jistotu si ho vemu a jdu znova přes obývací pokoj ke kuchyni. Čím víc se přibližuju, tím hlasitěji slyším šramot a mluvení. Dveře do kuchyně jsou zavřené, za skleněnýma dveřma vidím pohybovat se asi dvě či tři osoby. Napadlo mě podívat se klíčovou dírkou do místnosti. V tu chvíli, co se ohýbám jsem postřehla že někdo z kuchyně jde směrem ke mně, už sahá po klice ale já duchapřítomě stačím skočit za gauč-obvyklá schovka- který stojí naštěstí nedaleko dveří do kuchyně. Jen se pod ním stačím schovat, už z kuchyně pomalím, kulhavým krokem vychází tlustý starší pán tmavé pleti. Strašně jsem se lekla jeho vražedného výrazu obličeje. Dívám se na něj a skoro nedýchám. Jeho pleš se leskne potem, obočí tak husté že mu schovávají půlku jeho spoceného, vrázčitého čela. Nevím kam kouká, černé brýle mu zakrývají oči. Je celkem dobře nóbl oblečen, má na sobě černý oblek a zažloutlou bílou košily. Jeho boty nejspíše z krokodýlý kůže na kterých se leskne modro-fialový diamant. Začíná mi být slušné vedro po tváři mi tečou kapky potu. Muž si sedl na sedačku, přesně nade mě. V tu chvíli jsem začala panikařit. Bohužel mobila u sebe nemám a mamka s Míšou přijdou až za nějakejch 5 hodin. Pomyslela jsem si ,,co když to je vrah a čeká až se vrátíme domu, nebo hledá peníze? Ale kdyby to byl zloděj tak tu asi nebude tak sedět a ještě tak nóbl oblečenej. V hlavě se mi míchají myšlenky. Po pár minutách mě začíná všechno bolet. Pod pohovkou jsem celá skroucená, dýchám prach a intenzivně se potím a bojím že mě uvidí a zabije. V kapse u kalhot mě tlačí slzný sprej. Ze zoufalství jsem už několikrát pomyslela na to, že bych vyskočila, nastříkala mu sprej do očí a utekla. Ale tuto myšlenku jsem radši rychle zavrhla při představě jak mě bodá nožem nebo jinak bolestivě a pomalu připravuje o život.
Náhle slyším z kuchyně známí, protivný hlas při kterém mi na zádech naskakuje husí kůže. Hlas mojí ,,babičky". Leknu se až mi srdce naskočí, ale snažím se nehýbat a být v klidu. Bába se už zase nejspíš zapletla do nějakého trestného činu. Ona není normální, naší rodině dělá jen vše zlé, když jdeme na policii vyhrožuje nám smrtí, také k nám přijdou muži tmavé pleti pro peníze, nebo nám zabijí nebo zmlátí psa. Občas jde babka do školy kam chodíme a vypráví učitelům i žákům blbosti jako třeba že jsem zlá, že můj táta jí dal pěstí do hlavy až skončila v nemocnici a nebo že brácha Míša jí ve 2 letech bouchal kladívkem do kolena až z toho ,,chudinka" nemohla chodit. Také vypráví po městě že se o nás mamka nestará, že celí dny sedí v hospodě, domů chodí opilá, a že doma máme bordel, že si domů vodí chlapy a mi nemůžem spát a také že nám musí vařit a kupovat jídlo jinak bychom prý umřeli hlady. Také všude roznáší že jí chcem zabít a nebo jí aspoň ublížit a ještě dalších aspoň milion keců které nejsou vůbec pravdivé. Lidé se pak na nás dívají jako na zrůdy a špíny kteří chtějí ,,zabít babičku"….
Jednou nám otrávila psa a se svým gangem rozbili auto a s jednou zlou, ošklivou babou zapálily sklep. Na policii nám většinou nevěří ani slovo neboť ,,babička" na policejní stanici velmi často chodí vyprávět jak jí ubližujem a jak lžeme a nejradši bychom jí strčili do blázince. Také těm chudákům policajtům peče ty extra štrůdly, piškotový koláče se želé a ovocem plný vlasů, chlupů a špíny z jejích neumytých mastných, vypadávajících vlasů a neumytých stařeckých rukou. A kafíčko z plesnivé termosky jim také ráda dopřává. Prostě si všichni myslí že my jsme ty špatný a ona ta hodná, milá, stará dáma kterou maj všichni rádi- což samo sebou není pravda-
Jak tak ležím pod gaučem slyším:,,tohle video a DVD za 5 000, televize a přehrávač by bylo za 6 000 počítač za 4 000". Pak uslyším i hluboký, chraptivý mužský hlas jak říká něco jako: ,,takže až ta ženská odjede jo? Tak za ty dva tejdny? " a babka odpovídá: ,, já ti to ještě zavolám Otto. Uděláme to zas jak loupež? Chraptiví hlas praví:,, a co děcka? Má přeci dvě né?". Babka: ,, můžeš je oddělat pistolí, nožem a nebo postačí jed, jenom aby nám tady nepřekáželi". ,, než odděláš děcka, budeš si muset poradit s jejich matinkou". Muž na to nejistým hlasem: ,, s tou ženskou to nebude tak těžký, letí přece letadlem né? Ale děcka já nezabiju, to po mě nechtěj Božko". Stará bába na to děsným hlasem: ,,já je taky nezabiju, ale poradím si s nima jinak". Její slova doprovázel děsivě strašidelný smích, smích muže a ženy kteří snad nevědí co dělají. Nebo chtěj matku doopravdy zabít? A co bude pak? Co udělá s náma? Tyto myšlenky mě dohnaly k činu, který sem opravdu udělat nechtěla. Toto už nechci poslouchat! Vyskočila jsem tedy z podgauče. Ale co to? Paži mi pevně chytla černá, špinavá ruka vraha, zloděje a bůhví čeho všeho. Jeho druhá ruka mi zacpala pusu div mě neudusila. Něco na mě křičí, já však nevím co! Snažím se popadnout dech a odtrhnout jeho velkou ruku od mých úst. Chci zakřičet, však to nejde, nejde se ani nadechnout. Škubu sebou, snažím se násilníka kopnout, nějak se vykroutit. Nejde to. Cítím jak mi dochází síly. Moje snaha se nadechnout však neutichá. Babka něco křičí, směje se. Raduje se z mýho boje o život. Raduje se z toho že její vnučku dusí vrah. Ztrácím další sílu, avšak něco mi řeklo:,, NEVZDÁVEJ TO" seberu poslední zbytečky ve mně dřímající síly, pootevřu pusu a ze všech sil muže tmavé pleti kousnu do ruky. Chlap mě kupodivu nepustil, jen trošku povolil sevření mé druhé ruky kterou sem měla podél těla. Sáhnu si do kapsy, vytáhnu slzný sprej a nastříkám mu do očí co se do něj vejde. Vrah si okamžitě dal svoje ruce na oči a snaží se zbavit pálení. Ale tento sprej jen nepálí, je to omračující sprej. Muž po pár sekundách v bolestech padá k zemi. Vyplazeným jazykem omýval zem, jeho oči se změnili v golfové míčky. Jen se otočím, spatřím jak se z kuchyně na mě řítí babka, její modré oči vykulené a pusu otevřenou že bych jí z té dálky mohla spočítat díry, které tam má místo zkažených zubů. Snaží se utíkat za mnou a chytit mne, avšak její tlusté tělo jí to nedovolí. Potácí se, ve tlusté, bílé ruce držíc paličku na maso. Já se však otáčím a běžím pryč jako smyslů zbavená. Na zahradě jsem se zastavila při myšlence na mého ubohého pejska Emíka. Přeci ho tam nemůžu nechat, co když mu něco udělají? Tyto myšlenky mě dohnaly až k tomu, že jsem se odvážila vrátit do domu. Pomalu kráčím zahradou k našemu domu, rozhlížím se a poslouchám jestli se za mnou někde nežene babka s paličkou na maso. Dojdu až k zadnímu vchodu který vede přímo do našeho sklepa. ,, určitě bude ve sklepě. Teda doufám že živej a zdravej". Vzpomínám si jak nám bába jednoho pudlíka otrávila, jednoho chudáčka umlátila a prodala řezníkovi. Při vzpomínkách na naše dva mrtvé psy, se mi hrnou slzy do očí a svírá žaludek.